Změna velikosti písma

Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
27 28 29 30 31
Informace ke spolkům a bývalým občanským sdružením
Informace o terénní odlehčovací službě Chůvičky
1 2
3 4 5
Oznámení o přerušení dodávky elektrické energie
6 7 8
Pozvánka na koncert skupiny Oboroh
9
10 11 12 13 14 15
Pozvánka na fotbalový turnaj Junior cup 2019
Pozvánka na Mezinárodní den jógy 2019
Pozvánka na výstavu obrazů Kateřiny Machytkové
16
17 18 19 20
Pozvánka na Školní akademii
21 22
Pozvánka na modelářskou výstavu
23
Pozvánka na modelářskou výstavu
24
Pozvánka na modelářskou výstavu
25
Odečty vodoměrů
Pozvánka na modelářskou výstavu
26
Odečty vodoměrů
Pozvánka na modelářskou výstavu
27
Odečty vodoměrů
Pozvánka na modelářskou výstavu
28
Pozvánka na modelářskou výstavu
29
Pozvánka na modelářskou výstavu
30
Nabídka kuřic
Pozvánka na modelářskou výstavu
Výsledky voleb do Evropského parlamentu konaných v obci Střílky
Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie

Historie obce Střílky

Střílky mají malebnou polohu na severozápadním svahu Chřibů a zajímavé dějiny.
 
Hrad Střílky, ležící již po několik století ve zříceninách, připomíná se již ve 13. století. Patřil s okolní krajinou českým králům a údělným knížatům moravským. Král Jan Lucemburský dal Střílky a sousední Koryčany v roce 1321 do zástavy Jindřichovi z Lipé až do vyplacení věna jeho manželce, příbuzné králově. Brzy potom koupili hrad páni z Cimburka. Po zbudování nedalekého hradu Cimburka u Koryčan prodal Ctibor z Cimburka v roce 1358 oba hrady moravskému markraběti Janu, bratru císaře Karla IV. V zemských deskách jsou Střílky i Koryčany již tehdy zvány městečky. Syn markraběte Jana Jošt prodal v roce 1407 hrad Střílky zvaný také " na horách Hříběcích " Znatu Hechtovi z Rosic s výhradou, že hrad bude vždy jako pevnost otevřen k jeho službám.
 
Roku 1437 je hrad Střílky opět v rukou zeměpanských a patří synu císaře Karla IV., králi Zikmundovi, avšak jen po krátkou dobu. Přešel na pány z Lichtemburka, sídlící na Bítově. V roce 1481 prodal Půta z Lichtemberka Střílky, Brankovice, Malénky a okolí Janu z Ojnic, z jehož přešly dědictvím na pány z Boskovic. Jan Všembera Černohorský z Boskovic je prodal v roce 1578 s již zpustlým hradem Mikuláši Kobylkovi z Kobylí. V roce 1602 je majitelem Alexandr Jošt Haugwitz z Biskupic a r. 1619 Adam Martinovský z Rozseče.
 
Nedlouho po bitvě na Bílé hoře získávají Střílky páni Petersvaldští z Petřvaldu. Amand Antonín z Petřvaldu je zakladatelem a budovatelem památného stříleckého hřbitova. Zavazuje svého nástupce Bernarda Jana, aby místo starého shořelého kostela vystavěl nový kostel. Nový kostel Nanebevzetí Pany Marie byl vysvěcen v roce 1770. Bernard Jan zemřel svobodný. Po jeho smrti připadly Střílky, Cetechovice a Tovačov rodu hrabat Kuenburků. František hr. Kuenburk prodal roku 1885 Střílky, Zástřizly, Cetechovice a Roštín hraběti Zikmundu Herbersteinovi. Po jeho smrti zdědil tyto statky jeho syn Albert, který je roku 1921 prodal Pozemkové bance v Praze. Rakouský ministr zahraničí hrabě Leopold Berchtold, majitel Buchlova, je později koupil. Při pozemkové reformě po 1. světové válce, byl zemědělský majetek velkostatku rozdělen a rozparcelován mezi místní zemědělce a zámek s lesy koupil Dr. Zdeněk Černý.
 
V době napoleonských válek Střílky trpěly nuceným ubytováním ruských, francouzských a rakouských vojenských oddílů a tvrdými rekvizicemi obilí, dobytka, prádla, chleba i peněz.

Jako příklad lze uvést tyto informace

Dne 2. prosince 1805, den před bitvou tří císařů u Slavkova, mělo být dodáno 8000 bochníků chleba, 4000 otepí ječmene. V ten den dodali 1402 bochníků chleba, 1800 otepí ovesné slámy a 760 ovesných otepí. Když vezli v den bitvy u Slavkova dalších 1498 bochníků chleba a 1560 ovesných otepí k Slavkovu, valily se proti nim zástupy ustupujících vojsk ruských a rakouských, takže se vrátili a skoro celý náklad dovezli zpět. Hřmění děl od Slavkova prý bylo tak silné, že se formanům zdálo, že se jim chvěje zem pod nohama. Již předtím ( 18. listopadu ) museli střílečtí občané ubytovat 1000 francouzů, zajatých u Kremže v Rakousích a jejich eskortu 100 rakouských vojáků a 50 ruských kyrysníků. Teprve 5. ledna francouzské vojsko ze Střílek odtáhlo.
 
Jak za první, tak i za druhé světové války si Střílky odnesly svůj díl útrap. Koncem dubna 1945 byly silně obsazeny německým vojskem a úporně hájeny proti rumunským oddílům, postupujícím od Kyjova. Teprve po dvoudenním obléhání byli Němci za přispění partyzánů obklíčeni a ve večerních hodinách 30. dubna 1945 ze Střílek vypuzeni.