Změna velikosti písma

Horní menu

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26
Dřevo Suchomel
27
Dřevo Suchomel
28
Dřevo Suchomel
29
Dřevo Suchomel
Obchod u Nováku
1 2 3
4 5
Dřevo Woodmark
6
Kamenivo Suchomel
Dřevo Woodmark
7
Zelenina Juvita
Kamenivo Suchomel
Dřevo Woodmark
Drůbežárna Prace
8
Kamenivo Suchomel
Dřevo Woodmark
9
Kamenivo Suchomel
Dřevo Woodmark
10
Kamenivo Suchomel
Dřevo Woodmark
11
Kamenivo Suchomel
Dřevo Woodmark
12
Kamenivo Suchomel
Dřevo Woodmark
13
Kamenivo Suchomel
Dřevo Woodmark
14
Kamenivo Suchomel
Dřevo Woodmark
15
Kamenivo Suchomel
Dřevo Woodmark
16
Kamenivo Suchomel
17
Kamenivo Suchomel
18
Kamenivo Suchomel
19
Kamenivo Suchomel
20
Kamenivo Suchomel
21
Kamenivo Suchomel
22
Kamenivo Suchomel
23
Divadelní představení Motýli jsou volní
Jarní jarmark v Koryčanech
Kamenivo Suchomel
24
Kamenivo Suchomel
25
Kamenivo Suchomel
26
Kamenivo Suchomel
27
Kamenivo Suchomel
28
Kamenivo Suchomel
29
Kamenivo Suchomel
30
Kamenivo Suchomel
31
Kamenivo Suchomel
Česky English

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Obec > Historie

Historie obce Střílky

Střílky mají malebnou polohu na severozápadním svahu Chřibů a zajímavé dějiny.

Hrad Střílky, ležící již po několik století ve zříceninách, připomíná se již ve 13. století. Patřil s okolní krajinou českým králům a údělným knížatům moravským. Král Jan Lucemburský dal Střílky a sousední Koryčany v roce 1321 do zástavy Jindřichovi z Lipé až do vyplacení věna jeho manželce, příbuzné králově. Brzy potom koupili hrad páni z Cimburka. Po zbudování nedalekého hradu Cimburka u Koryčan prodal Ctibor z Cimburka v roce 1358 oba hrady moravskému markraběti Janu, bratru císaře Karla IV. V zemských deskách jsou Střílky i Koryčany již tehdy zvány městečky. Syn markraběte Jana Jošt prodal v roce 1407 hrad Střílky zvaný také " na horách Hříběcích " Znatu Hechtovi z Rosic s výhradou, že hrad bude vždy jako pevnost otevřen k jeho službám.
 
Roku 1437 je hrad Střílky opět v rukou zeměpanských a patří synu císaře Karla IV., králi Zikmundovi, avšak jen po krátkou dobu. Přešel na pány z Lichtemburka, sídlící na Bítově. V roce 1481 prodal Půta z Lichtemberka Střílky, Brankovice, Malénky a okolí Janu z Ojnic, z jehož přešly dědictvím na pány z Boskovic. Jan Všembera Černohorský z Boskovic je prodal v roce 1578 s již zpustlým hradem Mikuláši Kobylkovi z Kobylí. V roce 1602 je majitelem Alexandr Jošt Haugwitz z Biskupic a r. 1619 Adam Martinovský z Rozseče.
 
Nedlouho po bitvě na Bílé hoře získávají Střílky páni Petersvaldští z Petřvaldu. Amand Antonín z Petřvaldu je zakladatelem a budovatelem památného stříleckého hřbitova. Zavazuje svého nástupce Bernarda Jana, aby místo starého shořelého kostela vystavěl nový kostel. Nový kostel Nanebevzetí Pany Marie byl vysvěcen v roce 1770. Bernard Jan zemřel svobodný. Po jeho smrti připadly Střílky, Cetechovice a Tovačov rodu hrabat Kuenburků. František hr. Kuenburk prodal roku 1885 Střílky, Zástřizly, Cetechovice a Roštín hraběti Zikmundu Herbersteinovi. Po jeho smrti zdědil tyto statky jeho syn Albert, který je roku 1921 prodal Pozemkové bance v Praze. Rakouský ministr zahraničí hrabě Leopold Berchtold, majitel Buchlova, je později koupil. Při pozemkové reformě po 1. světové válce, byl zemědělský majetek velkostatku rozdělen a rozparcelován mezi místní zemědělce a zámek s lesy koupil Dr. Zdeněk Černý.
 
V době napoleonských válek Střílky trpěly nuceným ubytováním ruských, francouzských a rakouských vojenských oddílů a tvrdými rekvizicemi obilí, dobytka, prádla, chleba i peněz.

Jako příklad lze uvést tyto informace

Dne 2. prosince 1805, den před bitvou tří císařů u Slavkova, mělo být dodáno 8000 bochníků chleba, 4000 otepí ječmene. V ten den dodali 1402 bochníků chleba, 1800 otepí ovesné slámy a 760 ovesných otepí. Když vezli v den bitvy u Slavkova dalších 1498 bochníků chleba a 1560 ovesných otepí k Slavkovu, valily se proti nim zástupy ustupujících vojsk ruských a rakouských, takže se vrátili a skoro celý náklad dovezli zpět. Hřmění děl od Slavkova prý bylo tak silné, že se formanům zdálo, že se jim chvěje zem pod nohama. Již předtím ( 18. listopadu ) museli střílečtí občané ubytovat 1000 francouzů, zajatých u Kremže v Rakousích a jejich eskortu 100 rakouských vojáků a 50 ruských kyrysníků. Teprve 5. ledna francouzské vojsko ze Střílek odtáhlo.
 
Jak za první, tak i za druhé světové války si Střílky odnesly svůj díl útrap. Koncem dubna 1945 byly silně obsazeny německým vojskem a úporně hájeny proti rumunským oddílům, postupujícím od Kyjova. Teprve po dvoudenním obléhání byli Němci za přispění partyzánů obklíčeni a ve večerních hodinách 30. dubna 1945 ze Střílek vypuzeni.